Důvod byl prostý. Chtěl jsem, aby má máma, rodina i já byli šťastní. Chtěl jsem jim všem koupit dům na pláži, abychom mohli žít společně. A chtěl jsem svému vzoru – strýci a světu dokázat, že za to stojím a dokážu to.
Pokaždé, když jsem zavřel oči, představoval jsem si něco jako kresbu na obrázku. Dům byl v Malibu, měl jsem sportovní auto, rodinu a velmi úspěšnou společnost. A v tu chvíli jsem měl pocit, že to je ono, dokázal jsem světu, že za to stojím.
Ale předtím, než jsem byl koučován a prošel koučovacími tréninky, nikdy mě nenapadlo, že má vize není o penězích, úspěchu nebo domě na pláži v Malibu. Bylo to o tom vnitřním klidu, který mi ta představa a pocit v ní dával. Pocit, že „teď už můžu být zpomalit, být sám sebou a užívat si života“, pocit vědomí, že za to stojím a můžu si dělat, co chci. To byla ta představa.
Dnes už vím, že se úspěch nerovná štěstí. A že tyto naše sny jsou spíš o tom, jak se v nich cítíme, než o tom, jaké jsou v doslovném smyslu. No a to je to, co dělám.
Pomáhám lidem zvýšit uvědomění o jejich životech. Abychom všichni pochopili „skryté“ významy věcí, situací, myšlenek a potřeb, které v životě máme. Abychom mohli být tím svým autentickým já a dělat to, pro co jsme se narodili. Proto jako první krok je potřeba pochopit, že touha po penězích, úspěchu, slávě, vypracovaném těle nebo cokoli jiného není jen o té konkrétní věci, ale spíš o tom, co pro nás ta věc představuje.
PS. Druhý obrázek je můj dnešní výhled. Nemám dům v Malibu, ale mám klid. Beru svůj život do svých rukou a dělám to, pro co jsem se narodil (psaní, koučování, tohle!). Vedlejší produkty (peníze, sláva, cokoli) s tím nevyhnutelně přijdou později.